Antonín Jemelík (1930 - 1962)

Vynikající český klavírista, nadějný skladatel, básník - Antonín Jemelík. Toto jméno se z našeho povědomí téměř vytratilo: zná ho už jen nejstarší generace, která ještě mohla zažít Jemelíkův skvělý a slibný nástup do uměleckého života od poloviny padesátých let. Střední a mladá generace o něm prakticky neví (i když bych se rád mýlil) - a není divu: Jemelíkův umělecký rozlet byl právě tak skvělý, jako, bohužel, krátký. Smrt ho zastihla v necelých dvaatřiceti letech za okolností víc než záhadných a dodnes jednoznačně neobjasněných. Většina nahrávek Jemelíkova umění byla smazána. Totalitní režim tak sprovodil ze světa Jemelíkův umělecký odkaz. 

Zejména pro mladší generaci uveďme na začátek alespoň Jemelíkova základní životopisná data. Narodil se 25. října 1930 v Olomouci, dětství strávil ve Valašském Meziříčí, kde vystudoval reálné gymnázium (1942-1946) a kde se o jeho hudební vzdělání staral místní učitel a sbormistr, odchovanec brněnské konzervatoře, Václav Dittrich; v klavíru byl žákem Jaroslava Kruti. V letech 1946-1951 Jemelík studoval na pražské konzervatoři u Františka Maxiána st. a poté na hudební fakultě AMU ve třídě Františka Raucha. Už za studií na sebe upozornil několika veřejnými koncerty a úspěchy v domácích i zahraničních soutěžích. Byl považován za jednu z největších českých klavíristických nadějí se slibnou mezinárodní kariérou. Vedle klasického repertoáru se Jemelík od počátku své umělecké dráhy se zájmem věnoval soudobé české klavírní tvorbě: premiéroval mimo jiné I. klavírní sonátu Luboše Fišera (1956) nebo sonátu Klementa Slavického "Zamyšlení nad životem" (1958). Slibně nastartovanou kariéru zmařila, bohužel, 14. ledna 1962 tragická smrt, jejíž příčiny dodnes nebyly uspokojivě objasněny.

Jaromír Havlík